Červený Potok - nádraží na opevněné linii

Jedeme-li po trati 021 mezi Dolní Lipkou a Hanušovicemi, tak se jižně od masívu Králického Sněžníku (1423 m), kde přechází českomoravskou zemskou hranici, dostaneme se do odlehlých míst, kde opravdu dávají lišky dobrou noc. V nejvyšším bodě trati se nachází stanice Červený Potok. Ta je zajímavá už tím, že leží přímo na hlavním evropském rozvodí Severního a Černého moře. Západní zhlaví leží v povodí potoka, který teče do Tiché Orlice a ze západního zhlaví odvádí vodu řeka Morava, která na jižním úbočí Králického Sněžníku pramení.

Původně zde byla pouze zastávka s nákladištěm. Dodnes zde nakládá dřevo místní pila. V osmdesátých letech byla v místě zastávky z vojenských důvodů vybudována nová stanice o dvou dopravních kolejích, s reléovým zabezpečovacím zařízením a velkou rampou pro nakládání těžké vojenské techniky. Údajně zde měla hospodařit zejména sovětská vojska. Zamýšlený účel ale stanice nikdy neplnila a sloužila asi patnáct let dál jako zastávka, zakonzervována s neplatnými návěstidly, obsazena pouze komerčním pracovníkem. To skončilo v 11 hodin dne 22. 12. 1997, kdy sem byla převedena dopravní služba ze sousedního Podlesí.

Tento prostor byl pro armádu důležitý i v období před druhou světovou válkou při budování našeho opevnění proti Německu. Stanice leží přímo pod děly tvrze Hůrka, která se nachází pod kótou Výšina (666 m) vpravo od silnice Červený Potok - Králíky. Jeden z těžkých objektů mezilehlého opevnění, konkrétně objekt K-S8 "U nádraží" se nachází přímo v obvodu stanice. V současné době v něm "Klub přátel armády" provozuje muzeum. Objekt je rekonstruován do původní podoby a je dobově vybavován. V nedávné době se podařilo vybetonovat maketu pravého střeleckého zvonu. Kromě toho jsou zde umístěny expozice týkající se Karpatsko-dukelské operace a německé podzemní továrny "Richard" u Litoměřic.

To, že objekt stojí přímo na nádraží, se odráží i v jeho původních taktických úkolech. Je situován tak, aby protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37 (zbraň L1), umístěný v levé střelecké místnosti, mířil na železniční trať směrem k Dolní Lipce. V tomto období ještě existovala spojka umožňující přímou jízdu z německého Mittewalde (dnes Miedzylesie) do Dolní Lipky mimo Lichkov. Proto bylo počítáno s možností, že by útok německých jednotek ve směru na Hanušovice a dál do nitra Moravy podporoval obrněný vlak. Osádka měla za úkol v případě potřeby přehradit trať protitankovými překážkami (dole na fotografii) a na kolej instalovat přenosnou výkolejku (tak toto zařízení nazvali pamětníci, bohužel nikdo neví, jak to vypadalo).

V protějším pravém křídle objektu, tj. ve střílnách, které vítají návštěvníky přicházející od staniční budovy, byl opět instalován protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37 (L1) a vedle něj dvojče těžkých kulometů vz. 37 (zbraň M). Další těžké kulomety vz. 37 a lehké kulomety vz. 26 byly instalovány v pancéřových kopulích a zvonech ve stropě objektu a v pomocných střílnách, které bránily přístup k hlavním střílnám a vchod do objektu.

Objekt bývá pro veřejnost otevřen od května do října vždy první víkend v měsíci a o státních svátcích. Dále nepravidelně, nebo po předchozí domluvě.
Fota k článku číslo 92
1 2 3 4
foto 1 foto 2 foto 3 foto 4


předcházející článek další článek